Archiv autora: tsadmin

50. výročí okupace Československa

O 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy se v poslední době napsalo mnoho, ale vzhledem k tomu, co odpovídají někteří mladí Češi ve znalostních anketách, to asi stále nebylo dost.

Co přinesla noc 21. srpna 1968

V noci z 20. na 21. srpna 1968 byly děly, tanky a vojáky tzv. spřátelených armád zastaveny veškeré snahy žít si jako stát aspoň relativně nezávisle na Sovětském svazu. Tehdejší sovětské vedení nechtělo, aby se uvolnila pravidla režimu nařízená z Moskvy. Cenila se především poslušnost komunistických vůdců, ty ostatní čekal tvrdý trest. Takže zatímco autory tzv. zvacího dopisu čekal sladký život nomenklaturních kádrů, Alexandra Dubčeka a další proreformní komunisty čekalo nucené zapomnění. V následujících letech se o nich nesmělo ani mluvit. 

Letní probuzení do ulic plných vojáků pěti cizích armád (vojska Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska, vojáci NDR čekali jako záloha na hranicích) bylo pro občany Československa šokem. Mnoho lidí má na tu dobu vlastní vzpomínky: „Mně byly dva roky a podle rodičů jsem pak ještě dlouho jakémukoliv muži v uniformě říkala „hele, Rusák“, bez ohledu na to, zda to byl pošťák, myslivec nebo policista.“ Poté přišla tzv. normalizace, kdy přišlo obrovské množství lidí o práci. „Pamatuji si maminčiny kamarády – manžele, oba skvělé učitele. Protože hlasitě odsoudili okupaci, nesměli učit a těžko hledali nové zaměstnání. Z vysokoškoláků tak byli uklízečka a pomocný stavební dělník.“ Přišla silná emigrační vlna a náš stát přišel hlavně o řadu vzdělaných lidí. Ti, co zůstali, žili ve strachu z udání, třeba jen za protirežimní vtipy.

Sovětská armáda nás okupovala další dlouhé roky. Zatímco vojska ostatních států území Československa opustila 4. listopadu 1968, až 150 000 sovětských vojáků u nás zůstalo až do 21. června 1991.

Česko si připomnělo 50. výročí na Václavském náměstí

21. srpna 2018 se konala řada akcí po celé České republice, z nichž největší byl koncert pořádaný na Václavském náměstí Českým rozhlasem. Současní zpěváci na něm zazpívali hity 60. let, které byly doprovázeny vzpomínkami pamětníků útoku na Český rozhlas. Desetitisíce lidí ocenily zpěv Marty Jandové, Terezy Černochové, Matěje Rupperta, Honzy Křížka, Xindla X, Jany Kirschner, Vojty Dyka a Anety Langerové. Jen Lucie Bílá si od části publika vysloužila pískot kvůli své spolupráci s Alexandrovci. Největší ovace ale čekaly na pamětnici roku 68, která dlouhé roky poté nesměla zpívat, Martu Kubišovou. I když už ukončila svou pěveckou kariéru, přišla zazpívat Modlitbu pro Martu. Koncert vyvrcholil českou a slovenskou hymnou.

Transsibiřská magistrála – poznejte Rusko z vlaku

Nejdelší železniční tratí na světě je Transsibiřská magistrála, která vede z hlavního města Moskvy až do přístavu Vladivostok na pobřeží Japonského moře. Trasu ležící na dvou kontinentech a dlouhou 9 288 km urazí vlak za 6 dní. Za tu dobu přitom projede 89 městy a 7 časovými pásmy. Nejznámější města na trase jsou: Jaroslav na kilometru 284 (ve směru od Moskvy), Kirov (km 957), Nižnij Novgorod (km 1 436), Perm (km 1 436), Jekatěrinburg (km 1 816), Ťumeň (km 2 144), Omsk (km 2 712), Novosibirsk (km 3 335), Krasnojarsk (km 4 098), Irkutsk (km 5 185), Ulan-Ude (km 6 742), Čita (km 6 199) a Chabarovsk (km 8 523). Transsibiřská magistrála také překročí celkem 8 větších řek, kterými jsou Volha, Vjatka, Kama, Irtyš, Ob, Jenisej, Zeja a Amur.

Výstavba železnice kompletně dokončena až po 73 letech

Transsibiřská magistrála byla vybudována ještě za carského Ruska za dnes těžko uvěřitelných 26 let. Výstavba byla zahájena v roce 1891 a celá trať byla dokončena v roce 1916. Některé úseky ale už existovaly před zahájením výstavby, například na hranici mezi Evropou a Asií. Ale i tak byla výstavba tak dlouhé železnice úžasným projektem. Stavělo se z obou konců trasy a směrem ke středu. Rozchod byl stanoven na 1 520 mm, takže vagóny jsou širší než u nás. Elektrifikace magistrály trvala poněkud déle, byla zahájena v roce 1929 a dokončena až po 73 letech. Díky elektrické trakci dnes jezdí po Transsibiřské magistrále vlaky, které mají hmotnost až 6 000 tun, tedy dvojnásobek hmotnosti před elektrifikací.

Cena jízdenky a doba jízdy Transsibiřskou magistrálou

Cesta po Transsibiřské magistrále je snem mnoha cestovatelů, včetně českých. Můžete si koupit zájezd od nějaké specializované cestovní kanceláře, ale levněji vás vyjde, pokud si jízdenku zakoupíte sami přímo na webu přepravce. Nejrychleji jezdí trasu mezi Moskvou a Vladivostokem expres Rossija za 6 dní a 12 minut, jiné vlaky jezdí trasu za necelých sedm hodin. Lůžko v dvoulůžkovém kupé 21 115 rublů (cca 7 400 Kč), ale dají se pořídit i levnější jízdenky již od 10 588 rublů, u expresu Rossija od 16 637 rublů. Cena závisí také na tom, jak dlouho předem si jízdenku kupujete a na aktuálním kurzu rublu. Uvedené ceny jsou z webu Ruských železnic ke dni 23. 8. 2018 při kurzu 100 rublů za 35 Kč. Zájezdy od cestovek trvají déle než 6 dní, protože v zajímavých lokalitách cestovatelé z vlaku vystoupí kvůli prohlídkám. Ceny se pohybují v závislosti na délce pobytu a zahrnutých službách od cca 32 000 (bez letenek) až nad 61 000 Kč, přičemž jídlo a vstupné do památkových objektů si platí cestovatel sám. Ať už pojedete individuálně, nebo s cestovní kanceláří, nezapomeňte, že pro cestu do Ruska potřebujete platné vízum.

Ruské speciality

Ruský boršč a jiné národní speciality

Stejně jako je Rusko domovem mnoha národů a etnických skupin, mnoho různých vlivů se projevilo i v ruské kuchyni. Ruská kuchyně je různorodá a jedinečná. Vychází z místních zdrojů a tradiční ruská jídla nejsou nijak luxusní, takže si je i historicky mohli dovolit i méně majetní lidé. Ruská kuchyně se nevyhýbala ani cizím vlivům, najdeme v ní například stopy kuchyně francouzské. Už jste ochutnali nejoblíbenější ruské speciality?

Základem stravy jsou polévky. Je jich řada druhů a podávají se jak teplé, tak studené, ale skoro všechny jsou poměrně dost slané. Asi nejznámější z nich je boršč, jehož základem je vývar z masa a kostí. Výběr masa se liší podle regionu, v Rusku se nejčastěji jedná o maso hovězí. Nesmí chybět ani osmažená zelenina, a především červená řepa. Může se podávat i se smetanou. Existuje řada různých variant, v podstatě každá rodina má svůj vlastní recept.

Další populární polévkou je jedna z těch, které se podávají studené. Jmenuje se okroška a jejím základem je kvas. Ochutnat můžete varianty se zeleninou, masem nebo rybami. Podává se s vařenými vejci a smetanou.

Také soljanka má hned tři základní varianty – masovou, rybí a houbovou. Jedná se o silnou a kořeněnou polévku, která má nakyslou chuť díky okurkám naloženým ve slaném nálevu, a obsahuje také smetanu, kopr, někdy i zelí a houby.

Základem polévky šči je nálev z kyselého zelí, dále obsahuje smetanu a jablka. Podle varianty pak jsou přísadami také maso (ryby, houby), mrkev, petržel, celer, cibule, kopr, česnek a pepř.

Nejznámější rybí polévkou je ucha. Jejím základem jsou různé ryby, které by měly být co nejčerstvější, kořenová zelenina a koření. Dochucuje se koprem, citrónem a vodkou. Existuje řada regionálních variant, které se liší hlavně druhem použitých ryb.

Populární jsou také bliny, což jsou vlastně ruské lívance. Vyrábějí se z kynutého těsta s našlehanými bílky. Mouka by měla být minimálně z části pohanková. Smaží se na másle a podávají se buď slané s kyselou smetanou a kaviárem, lososem, krevetou, nebo sladké s jablečnou kaší a opět kyselou smetanou.

Původně z Uralu pochází pelmeně. Jsou to podlouhlé těstové taštičky plněné mletým masem (vepřové, jehněčí hovězí, či jejich směs) s cibulí, česnekem a kořením, nebo se sladkými náplněmi. Vaří se ve vodě a těsto se připravuje z mouky s vejci, případně i s mlékem nebo vodou. Podávají se s máslem, kysanou smetanou, křenem se smetanou, s hořčicí nebo dokonce s octem.  

Podobné jsou i vareniky, což jsou také taštičky plněné masem, bramborami, zelím, tvarohem či ovocem.

Ať už si ruské národní speciality uvaříte doma, nebo se za nimi vydáte do restaurace či přímo do Ruska, určitě vás zaujmou.

Prijatnovo appetíta (dobrou chuť)

Letiště v Rusku

Letiště v Rusku – nejznámější moskevská letiště

Moskva je nejen hlavním městem Ruské federace, ale také významným obchodním a turistickým centrem. To vyžaduje skvělé zázemí pro přepravu jak obyvatel Ruska, tak i návštěvníků Moskvy a dalších ruských měst. Jedná se o obrovské množství cestujících, kterým slouží hned několik moskevských letišť. Nejznámějšími vzdušnými přístavy jsou v Moskvě letiště Šeremetěvo, Domodědovo a Vnukovo.

1. Letiště Domodědovo 

Jedná se o nejmodernější letiště, které v roce 2017 odbavilo 30,7 mil. cestujících. Leží asi 45 km jihovýchodně od centra Moskvy a asi 15 km východně od stejnojmenného města.

Ač bylo otevřeno již v roce 1965, díky soukromým investicím společnosti East Lines, která ho získala na 75 do nájmu, se od roku 1996 velmi rychle rozvíjí.

V současnosti je to druhé největší mezinárodní letiště v oblasti Moskvy. Má 2 přistávací dráhy dlouhé 3 800 a 3 500 m, terminál pro osobní přepravu a další pro cargo. Letá se odsud do 202 destinací a na letišti operuje 54 leteckých společností.

Letiště v Moskvě

2. Letiště Šeremetěvo

Patří mezi největší letiště, a to nejen v Moskvě, ale v celém Rusku. V roce 2017 zde bylo odbaveno kolem 40 milionů cestujících. Leží asi 29 km severozápadně od centra města, s nímž je spojeno vlakovým spojením – Aeroexpresem. Ten odveze cestující z centra na letiště za 35 minut, autobusem či vlakem to trvá o něco déle.

Otevřeno bylo již v roce 1959, ale během své existence bylo neustále rozšiřováno a vylepšováno. První velké rozšíření se uskutečnilo před zahájením letních olympijských her v Moskvě roku 1980, kdy byl kapacitně rozšířen terminál číslo 2.

V současnosti má celkem 6 terminálů a je vybaveno dvěma souběžnými betonovými přistávacími drahami v délce 3 700 a 3 550 m. Terminály A, B a C jsou umístěny na sever od přistávacích drah a slouží pro domácí lety a také lety do Běloruska.  Jižně jsou terminály D, E a F určené pro mezinárodní lety. Severní a jižní terminály propojuje kyvadlová autobusová doprava.

3. Letiště Vnukovo 

V roce 2017 odbavilo letiště Vnukovo více než 18,1 mil. cestujících. Najdete ho asi 28 km jihozápadně od centra Moskvy.

Vnukovo je nejstarší fungující letiště v Moskvě, bylo otevřeno už v roce 1941. Velký rozvoj zažilo v posledních 20 letech, kdy byly otevřeny nové moderní terminály a letiště spojil s centrem města vlakový Aeroexpres. Disponuje 2 přistávacími dráhami v délce 3 500 a 3 060 m. Vlakem cesta trvá jen 35 minut.

Specializuje se na vnitrostátní lety, včetně cest do méně přístupných oblastí Ruské federace, a také na lety do postsovětských republik. Je také základnou pro vrtulníkové lety.

Jak dlouho trvá vyřízení víza do Ruska?

Rusko je největší zemí světa. Turistům nabízí bohatou historii i úžasnou krajinu ze sibiřské tundry. Každý rok navštíví tuto zemi mnoho turistů z celého světa. Před samotným odjezdem je však zapotřebí vyřídit si vízum, které po dobu jeho platnosti dovoluje pobyt na území státu.

Pokud potřebujete získat doklad s povolením pobytu – ruské vízum, obrátit se můžete na ruské velvyslanectví a konzuláty. K vydání víza do Ruska je zapotřebí mít tzv. pozvání nebo turistický voucher. Doba, za kterou si můžete toto pozvání obstarat je velmi různorodá. Vyřízení trvá od 1 do 30 dnů, a hodně také záleží na tom, kdo vás do Ruska zve. Pozvání vám totiž může vystavit soukromá osoba, firma i hotel v dané destinaci. V této fázi si můžete připravit i ostatní potřebné dokumenty: platný cestovní pas, čitelná kopie cestovního pasu, vyplněný vízový formulář, průkazová fotografie a potvrzení o platném cestovním pojištění.

Standardní doba vyřizování víza ruským konzulátem je 7 pracovních dnů. Expresní vyřízení víza do Ruska pak trvá pouze 4 pracovní dny. Myslete také na to, že povolení k vycestování není zadarmo. Pokud si necháte vízum vydat za běžnou dobu, vyjde vás na 1 720 Kč, za expresní vyřízení zaplatíte 2 730 Kč. Cena se samozřejmě může lišit v závislosti na druhu pozvání a druhu víza. V případě cestování větší skupiny je dokonce i možnost získat množstevní slevy!

Jak dlouho tedy trvá vystavení víza do Ruska? Odpověď samozřejmě závisí na mnoha faktorech. Celkovou dobu ovlivňuje především typ pozvání a zvolená rychlost vyřízení (Standard nebo Expres). Celková doba vyřízení se může prodloužit i kvůli špatně vyplněným nebo nekompletním dokumentům, kvůli kterým konzulát vaši žádost zamítne. Oficiálně počítejte s lhůtou 4-30 dnů.

Ruská ambasáda v Praze

Velvyslanectví Ruské federace v České republice sídlí v mohutné prvorepublikové vile v pražské čtvrti Bubeneč. V okolí jsou sídla i rezidence velvyslanců mnoha dalších zahraničních zastupitelských úřadů. Ruská ambasáda v Praze plní veškeré běžné úkoly velvyslanectví – od diplomatické podpory česko-ruských vztahů, ekonomické spolupráce českých a ruských firem, či spolupráce na poli kultury, vědy a vzdělání. Věnuje se samozřejmě také potřebám ruských krajanů žijících v České republice. Současným velvyslancem je Alexandr Vladimirovič Zmejevskij.

Hlavní budovu ambasády najdete nedaleko stadionu fotbalové Sparty na adrese náměstí Pod Kaštany 1, Praha 6 – Bubeneč. Ekonomickým vztahům se věnuje samostatné Obchodní zastupitelství Ruské federace v České republice, které sídlí rovněž v Praze 6 na Sibiřském náměstí číslo 1027. Ruské středisko vědy a kultury pak najdete na adrese Na Zátorce 16/1048, Praha 6. K velvyslanectví náleží také vlastní škola.

Nejčastěji přijdou čeští občané do kontaktu se zaměstnanci ruské ambasády v souvislosti s konzulárními otázkami, zejména vyřizování víz pro cesty a pobyty v Ruské federaci. Konzulární oddělení ruské ambasády v Praze sídlí v podstatě za rohem hlavní budovy velvyslanectví, a to v Korunovační ulici číslo 34. Pod ambasádu patří také generální konzuláty v Karlových Varech a Brně, v Ostravě se této problematice věnuje honorární konzul.

Pro vstup do Ruské federace potřebuje český občan vízum. Nejčastěji se jedná o následující:

  • Turistické vízum – uděluje se pro kratší cesty turistického charakteru nebo obchodní cesty, které nepřesáhnou délku 30 dnů
  • Služební vízum – je nezbytné u pobytů dělších než jeden měsíc

Informace o tom, jak postupovat při žádosti o vízum, včetně toho, jakou platnost musí mít pas žadatele, jaké dokumenty budete potřebovat, nebo jak získat nezbytné pozvání, najdete podrobně na webové stránce velvyslanectví nebo na našem webu v sekci Podklady pro vyřízení víza.

Objednávku turistického, služebního nebo pracovníha víza, můžete uskutečnit i skrze naše online objednávkové formuláře:

Objednávka turistického vízaObjednávka služebního/pracovního víza

foto na vízum do Ruska

Jakou fotografii přiložit k žádosti o ruské vízum?

Do Ruska v posledních letech směřuje stále více lidí z České republiky, ať už na služební cesty nebo s cílem obdivovat tamní turistické památky. K cestě do Ruska je ovšem nezbytné vízum, jehož získání nepředstavuje zrovna jednoduchou proceduru a často bývá spojeno s celou řadou nepříjemných komplikací. Z toho důvodu je lepší dát přednost službám prověřené vízové agentury, která se v celém procesu získání víz dobře orientuje. V opačném případě se může lehce stát, že výrazné komplikace může způsobit i „pouhá“ fotografie.

Fotografie na vízum do Ruska musí splňovat následující požadavky:

  • Musí být pouze na bílém pozadí. Jakékoli jiné pozadí (včetně světle šedého nebo modrého) vám konzulát neuzná a je častou příčinou zamítnutí žádosti.
  • Tvář žadatele musí být na fotce zachycena zepředu a bez jakéhokoli rušivého výrazu. V úvahu samozřejmě nepřicházejí ani sluneční brýle, čepice nebo jakýkoliv jiný doplněk, který zakrývá tvář.
  • Zapomeňte i na to, že byste k žádosti o vízum do Ruska použili některou ze svých starších fotek. Stáří fotografie nesmí překročit půl roku.
  • Rozměry fotek na ruské vízum musí mít standardní formát 3,5 x 4,5 cm. Přílišná aktivita při podávání žádosti může rovněž uškodit. Pokud si necháváte zprostředkovat vízum přes agenturu, raději nelepte fotografii přímo na vízovou anketu, ale pouze ji přiložte.

Špatná fotografie může být důvodem k zamítnutí víza

Jestli vaše fotografie nebude splňovat všechny výše uvedené předpisy, bude to pravděpodobně důvod k tomu, aby byla vaše žádost o vízum zamítnuta. Každý by měl proto zvážit, zda je ochoten podobné riziko podstoupit nebo raději přenechá starosti vízové agentuře, která má dostatek zkušeností k tomu, aby předložila všechny dokumenty správně vyplněné a v odpovídajícím formátu.

Pokud si nevíte s čímkoliv rady, obraťte se na naše zkušené pracovníky, kteří vám rádi pomohou.