Skryté kouzlo Jekatěrinburgu

Jekatěrinburgu (v sovětské éře označovanému jako Sverdlovsk) se často říká třetí hlavní město Ruska hned po Moskvě a Petrohradu. Geograficky sice spadá spíše do asijské části Ruska, nicméně kulturně, historicky a ekonomicky patří ještě do Evropy. Historie města se začala psát na začátku 18. století, kdy jej založil Petr I. Veliký. Název město získalo po jeho manželce Kateřině Ruské. O století později se stalo jedním z nejvýznamnějších měst Ruska, protože zde byla objevena naleziště drahých kamenů i zlata a také došlo k jeho napojení na Transsibiřskou magistrálu. Dnes patří více než milionové město Jekatěrinburg také mezi významná centra výzkumu a vzdělanosti. Po městě se všude snadno dostanete tramvajemi, krátkým metrem, trolejbusy, autobusy i tradičními mašrutkami.

Architektonické skvosty napříč stoletími

Jak již bylo zmíněno, Jekatěrinburg leží na pomezí Asie a Evropy. Nedaleko za městem se můžete vydat k obelisku, který hranici označuje. Jen málokde na světě se vám stane, že stojíte jednou nohou na jednom kontinentu a druhou už na jiném. Přímo v centru uralské metropole pak narazíte na mnoho historických budov v průřezu od 18. do 20. století, které připomínají neklidný vývoj města. Ze starších architektonických skvostů je nejvýraznější Dům Sevasťanova v klasicistním stylu, který se v polovině 19. století dočkal přestavby v pseudo-barokním, gotickém i maurském slohu.  Nejvýrazněji ovšem působí 140 budov postavených ve stylu čistého konstruktivismu, který se zde rozvinul po roce 1917, kdy každá budova měla mít svoji specifickou funkci. Vznikly tak stavby pro školy, lékaře, soudce, stavitele, úředníky, a tak podobně. Vašim zrakům by neměla uniknout hlavní pošta ve tvaru traktoru na počest zemědělcům, sportovní centrum ve tvaru lodi s kapitánským můstkem nebo hotel Iset se zajímavou historií. Nepřehlédnutelnou dominantu města utváří také novodobé mrakodrapy. Současný Jekatěrinburg jen o kousek neuspěl s Dubají na výběr města pro EXPO 2020.

Objevte skryté kouzlo Jekatěrinburgu

Právě v Jekatěrinburgu se také zásadně změnil směr dějin ruské historie. V roce 1918 došlo k zastřelení posledního ruského cara Mikuláše II. s rodinou i služebnictvem ve sklepení Ipaťjevova domu. Tento dům již v současné době neexistuje, ale místo vraždy opředené mnoha konspiračními teoriemi můžete navštívit v pravoslavném Chrámu všech svatých na krvi. Chrám zde vyrostl v roce 2003 - tři roky po kanonizaci carské rodiny pravoslavnou církví. O poznání temnější může být návštěva klášterního komplexu Ganina jama (bývalého dolu), který leží u vesničky Šuvakiš asi 8 km od Jekatěrinburgu, kde byly ostatky rodiny nalezeny. V souvislosti s první světovou válkou je město spojováno nejen s carem Mikulášem, ale také s českými vojáky. Tamní česká stopa se nachází v podobě památníku 400 českým legionářům padlým v první světové válce na Michajlovském hřbitově. Tito vojáci stáli na straně Bělogvardějců a v roce 1918 nastoupili svou dlouhou pouť domů po Transsibiřské magistrále.

Památky, které byste neměli minout

Nejznámější památky určitě nepřehlédnete, pokud se rozhodnete sledovat městskou červenou linii s 35 zastaveními dlouhou asi 6 km. Na první pohled vás jistě zaujme Muzeum pod širým nebem, které v centru města zaštiťuje výstavu starých továrních strojů. V Jekatěrinburgu se ve velkém vyráběly tanky pro druhou světovou válku, zejména slavný typ T-34. Kovy zpracované v uralské metropoli byly využívány i pro nejznámější stavby světa jako je například Socha Svobody nebo Eiffelova věž. Můžete zde shlédnout nejen průmyslovou historii města, ale také sérii zvláštních exponátů. Velmi nápadný je například památník klávesnice, je zde také památník spojaře a dokonce i neviditelného muže. Ve městě se nachází více než 60 muzeí, ve kterých si jistě každý najde svůj styl. Několik z nich by nemělo ujít vaší pozornosti. V souvislosti s těžbou kamenů patří mezi nejvýznamnější muzea ve městě Uralské mineralogické muzeum, kde najdete více než 10 000 vystavovaných kousků vzácných kamenů i zlatých nugetů. Muzeum vás provede dějinami šperkařství i opracování vzácných kamenů. Literatura oblasti Uralu je zase pěkně shrnutá v Muzeu uralských spisovatelů. Obyvatelé Jekatěrinburgu jsou známí nadšením pro moderní umění. V Muzeu výtvarných umění je proto věnována velká část expozice právě novějším dílům. Nejen výtvarným uměním, průmyslem a architekturou, ale město láká také hudební nadšence, kteří si sem přijíždí poslechnout kvalitní uralský rock. Divadel zde působí více než čtyři desítky, bohatá scéna nabízí dechberoucí baletní divadlo, slavnou operu, klasická světová díla, lokální vystoupení, komedie i alternativní scénu.

Jekatěrinburg jako základní tábor ke krásné uralské přírodě

Pokud raději vyrazíte někam do přírody, tak pro vás je jako stvořený park Jelení proudy. Mezi místními obyvateli i turisty je velmi oblíbený, poněvadž v sobě skrývá kus neporušené přírody. Divoké lesy, malebné skály a tajemné jeskyně protíná průzračná řeka Serga, na kterou je možné se dokonce vypravit na lodi. Uralské hory vypínající se nedaleko města zvou k lyžování, trekkingu, paraglidingu i ježdění na koni. V zimních měsících se návštěva Jekatěrinburgu doporučuje, pokud chcete zažít pravou Ruskou zimu. Od listopadu do března zůstává teplota pod nulou a sněží. V Jekatěrinburgu najdete špičky ruského hokeje a v sezóně můžete několikanásobným vítězům KHL zafandit. Kontinentální podnebí způsobuje opačný jev v létě, kdy je ve městě příjemné teplo okolo 20 stupňů, které ovšem trvá od června do září. Procházku městem nebo po horách by vám mohla pokazit pouze nějaká přeháňka. Proč se tedy nevydat za hranice všednosti?