Archiv rubriky: Aktuální události

Vánoce v Rusku

Prodloužená vánoční atmosféra v Rusku

Vánoce v Rusku se dají zažít hned třikrát. Štědrý den a Boží hod (24. a 25. prosince) slaví v Rusku jen málokdo, nicméně společně s naším Novým rokem přichází za ruskými dětmi Děda Mráz a přináší jim dárky. Na rozdíl od jeho západního protějšku Santy Clause ho v saních provází Sněhurka v modrém kožíšku a třpytivé čepici. Po zbytek roku pak pobývá ve Velkém Usťugu. Předvečer se vyznačuje několikachodovými hostinami, které zahrnují kaviár a krabí maso ze severních částí Ruska a dále pak kachnu, bramborový salát a mnoho druhů moučníků. Vánoční stromečky neboli jolky zdobí děti také 31. prosince, s posledním úderem půlnoci si mohou něco přát, a pak následuje dlouhá noc naplněná očekáváním, co jim Děda Mráz přinese.

Příjemná atmosféra, starodávné zvyky a plno jídla

V době, kdy u nás vánoční koledy vystřídá zpěv tříkrálových koledníků, pravé ruské Vánoce teprve začínají. Do roku 1918 platil v Rusku juliánský kalendář (v současné době s posunem o 13 dní), kterým se pravoslavná církev řídí prakticky dodnes. Tradiční pravoslavné Vánoce začínají 6. ledna a předchází jim čtyřicetidenní půst, kdy se věřící zříkají tři dny v týdnu masa a na začátku ledna pak dokonce i všech pochutin a hříšných myšlenek. Dlouhé odříkání je zakončeno tradičním pokrmem, kterému se říká sočivo neboli v překladu luštěniny. Můžete ochutnat jeho různé varianty, zahrnující pšenici, rýži, čočku, mák, mandle, ořechy a med. Slavnostně prostřená tabule měla zajistit hojnost do dalšího roku (i proto byla tradiční obdoba pravoslavných Vánoc komunistickým režimem potlačována) a obvykle se na ní nacházelo až 12 bezmasých chodů. Na Boží hod 7. ledna začínají obvyklé návštěvy a Rusové slaví, jedí a navštěvují se celých 12 dní. Obvykle se podává husí nebo kachní pečeně. Pravoslavné ruské Vánoce jsou ve znamení přátelství, usmiřování starých sporů a zejména přátelské atmosféry.

Jak prosvětlit dlouhé lednové noci

Kostely prozáří dechberoucí výzdoba a na ulicích jistě potkáte zpívající koledníky, kteří chodí od domu k domu a přejí mír a hojnost. Důležitý je zejména duchovní rozměr Vánoc, nová naděje a světlo. Nejcennějším odkazem však i dodnes zůstává pospolitost rodiny, těšení se s přáteli a radost ze slavnostních dní. Pokud se rozhodnete strávit novoroční oslavy v Rusku, nechte se ještě jednou vtáhnout do vánoční atmosféry a zažijte starodávné rituály, vychutnejte si skvělé pokrmy nebo si jen užívejte jasu svíček za dlouhých nocí. Jistě budete překvapeni milým uvítáním a všudypřítomným pozitivním naladěním.

50. výročí okupace Československa

O 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy se v poslední době napsalo mnoho, ale vzhledem k tomu, co odpovídají někteří mladí Češi ve znalostních anketách, to asi stále nebylo dost.

Co přinesla noc 21. srpna 1968

V noci z 20. na 21. srpna 1968 byly děly, tanky a vojáky tzv. spřátelených armád zastaveny veškeré snahy žít si jako stát aspoň relativně nezávisle na Sovětském svazu. Tehdejší sovětské vedení nechtělo, aby se uvolnila pravidla režimu nařízená z Moskvy. Cenila se především poslušnost komunistických vůdců, ty ostatní čekal tvrdý trest. Takže zatímco autory tzv. zvacího dopisu čekal sladký život nomenklaturních kádrů, Alexandra Dubčeka a další proreformní komunisty čekalo nucené zapomnění. V následujících letech se o nich nesmělo ani mluvit. 

Letní probuzení do ulic plných vojáků pěti cizích armád (vojska Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska, vojáci NDR čekali jako záloha na hranicích) bylo pro občany Československa šokem. Mnoho lidí má na tu dobu vlastní vzpomínky: „Mně byly dva roky a podle rodičů jsem pak ještě dlouho jakémukoliv muži v uniformě říkala „hele, Rusák“, bez ohledu na to, zda to byl pošťák, myslivec nebo policista.“ Poté přišla tzv. normalizace, kdy přišlo obrovské množství lidí o práci. „Pamatuji si maminčiny kamarády – manžele, oba skvělé učitele. Protože hlasitě odsoudili okupaci, nesměli učit a těžko hledali nové zaměstnání. Z vysokoškoláků tak byli uklízečka a pomocný stavební dělník.“ Přišla silná emigrační vlna a náš stát přišel hlavně o řadu vzdělaných lidí. Ti, co zůstali, žili ve strachu z udání, třeba jen za protirežimní vtipy.

Sovětská armáda nás okupovala další dlouhé roky. Zatímco vojska ostatních států území Československa opustila 4. listopadu 1968, až 150 000 sovětských vojáků u nás zůstalo až do 21. června 1991.

Česko si připomnělo 50. výročí na Václavském náměstí

21. srpna 2018 se konala řada akcí po celé České republice, z nichž největší byl koncert pořádaný na Václavském náměstí Českým rozhlasem. Současní zpěváci na něm zazpívali hity 60. let, které byly doprovázeny vzpomínkami pamětníků útoku na Český rozhlas. Desetitisíce lidí ocenily zpěv Marty Jandové, Terezy Černochové, Matěje Rupperta, Honzy Křížka, Xindla X, Jany Kirschner, Vojty Dyka a Anety Langerové. Jen Lucie Bílá si od části publika vysloužila pískot kvůli své spolupráci s Alexandrovci. Největší ovace ale čekaly na pamětnici roku 68, která dlouhé roky poté nesměla zpívat, Martu Kubišovou. I když už ukončila svou pěveckou kariéru, přišla zazpívat Modlitbu pro Martu. Koncert vyvrcholil českou a slovenskou hymnou.