Archiv rubriky: Aktuální události

Mezinárodní den žen

Mezinárodní den žen v Rusku

V březnu roku 1908 proběhlo v New Yorku shromáždění za volební právo žen, a hned o rok později se poprvé slavil svátek žen. Rychle si získal oblibu v socialistických i západních státech a dodnes se v různých obdobách slaví po celém světě. Nikde však nezažijete tak speciální atmosféru jako v Rusku. Tamní muži se předhánějí v originalitě a velkoleposti svých přání a slaví se opravdu ve velkém. Mezi gratulanty se tradičně řadí i prezident Vladimir Putin nebo astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice. Podobně, jako jinde na Vánoce nebo na Valentýna, vychází v Rusku články o skvělých tipech na dárky, kterými ženy obdarovat. Existuje dokonce oficiální seznam nevhodných dárků, mezi které patří zejména laciná bižuterie, erotické pomůcky anebo permanentky na vstup do posilovny. Čím více na východ od našich hranic, tím více se oslavuje. V některých rodinách se dodržuje zajímavá tradice, kdy muži převezmou kompletní péči o domácnost včetně umývání nádobí, vaření večeře i starání se o děti, aby si ženy mohly perfektně odpočinout.

Jak potěšit každou ženu 8. března?

V Rusku se slaví často a velmi intenzivně. Dokonce každá profese má svůj vlastní svátek. Po velkých oslavách příchodu nového roku a Vánoc (obojí se díky pravoslavným tradicím slaví dokonce dvakrát) je na pořadí maslenica neboli masopust. Na 23. březen pak připadá den mužů. Měsíci březnu vévodí Mezinárodní den žen, kdy se Rusko promění v květinovou velmoc a něžnou polovinu společnosti oslavují opravdu všichni. Květinové stánky najdete běžně na každém trhu, nicméně na začátku března se u nich tvoří opravdu dlouhé fronty. Květiny pak muži nosí nejen domů, ale také svým kolegyním na pracoviště. Ve vzpomínkách babiček patří k MDŽ nejen karafiáty, bonbony a oslavy, ale také muži v podroušeném stavu, kteří si svátek užívají se stejnou vervou jako ženy. V současném Rusku se na firemních večírcích baví také všichni, ale jednotlivé role přestávají být tolik vyhraněné. Nikde nechybí dobré jídlo ani šampaňské. Vedení společností podřizuje tomuto svátku program a žádné pracoviště se neobejde bez tradičních proslovů připomínajících úlohu ženy v moderní společnosti i kdysi za války. V současné době začínají převažovat elektronická přáníčka nad klasickými papírovými, ale i tak si každá žena najde čas na poděkovaní všem svým obdivovatelům.

Ruské tradice a oblíbené dárky

Levné šperky v žebříčku vhodných dárků absolutně propadly, pouze šest procent Rusů si může dovolit opravdu luxusní šperky, takže vedou květiny v obrovských i přiměřených pugétech. Naprostá většina květin, které se do Ruska dováží nejen z Holandska, ale také z Keni nebo Ekvádoru, se prodá v Moskvě. S blížícím se Mezinárodním dnem žen ceny květin v Rusku závratně stoupají a v předvečer je seženete za více než dvojnásobek původní ceny. Jen do Moskvy se mimo tyto stánky nechává každoročně přivézt více než 50 milionů květin, které jsou rozdávány dámám, slečnám i děvčatům. Na některých stanicích metra dokonce fungují bezplatná kadeřnictví, kam si ženy mohou zajít pro zkrášlení. Ženy podle průzkumů ocení také kvalitní kosmetiku. Nicméně nákupy na internetu spíše ukazují na nárůst nákupu levných spotřebičů, fénů na vlasy nebo kulem.

Politický nádech svátku žen

Skvělou výhodou, kterou v Česku neznáme, je dvoudenní volno, které Rusové využívají k tomu, aby navštívili své blízké i kamarády a potěšily ruské ženy. V těchto dnech má zavřeno většina obchodů, nevychází noviny a dokonce ani neobchoduje burza. MDŽ se snaží některé ženy využít k poukázání na některé problémy ruské společnosti a organizují demonstrace a proslovy. Ve dnech okolo MDŽ jistě v každém městě narazíte na zajímavý koncert, divadlo, přehlídku nebo uměleckou výstavu věnovanou právě ženám. Svátek slaví také ženy, které si odpykávají trest odnětí svobody. V tento den se vymaní z klasické vězeňské rutiny a mají možnost zúčastnit se koncertů, improvizovaných módních přehlídek, soutěží krásy nebo různých soutěží. Všichni, kdo v Rusku něco znamenají se v předvečer svátku nebo na MDŽ snaží předat své poselství a přání ženám. Ani letos nechyběla v hlavním ruském zpravodajství jízda prezidenta Putina na hnědákovi v doprovodu pohledných policistek na bělouších, na jejímž závěru popřál všem ženám k mezinárodnímu svátku.

Maslenica

Navštivte Rusko během svátku Maslenica!

Kde jinde slavit příchod jara tak bujaře a vesele než v Rusku, kde jsou dlouhé a tuhé zimy. Stejně jako u nás máme masopust, Rusové si ve velkém užívají svůj oblíbený svátek nazývaný Maslenica. Je to období mezi koncem Vánoc a začátkem půstu, který se drží před Velikonocemi. Tato tradice nemá určený pevný termín, její začátek se odvíjí právě od stanovení data Velikonoc. V letošním roce 2019 se bude Maslenica konat od pondělí 4. března do neděle 10. března. Neváhejte a vypravte se do Ruska!

Původ svátku Maslenica

Jedná se o starý pohanský svátek, který přežil až do dnešní doby. Sovětský režim se po dlouhá léta snažil tuto tradici potlačit a zakázal ji. V roce 2002 však přišla změna, Maslenica byla uznána jako oficiální ruský svátek. V současné době Rusové oprašují staré zvyky a rádi se vrací ke svým kořenům, proto tento svátek získává čím dál více na oblibě. Slaví se po dobu sedmi dnů, sedm týdnů před začátkem Velikonoc. Během tohoto týdne se nesmí jíst maso, to je možné naposledy den před Maslenicou, na tzv. Masnou neděli. Smí se však konzumovat jiné potraviny živočišného původu (mléko, vejce,…), které jsou pak v době půstu zakázány.

Co je pro Maslenicu typické?

Bliny. Typický pokrm pro toto období. Jedná se o speciální ruské palačinky, které se pečou na trzích, v domácnostech i v restauracích. Bliny jsou na povrchu potřeny máslem a většinou polité medem a smetanou. Každá správná hospodyně má doma svůj speciální recept na bliny. Mohou mít různé náplně, od marmelády až po kaviár. Tato tradice je pevně zakořeněná a nenechte se zmást, má i svoji symboliku.  Kulatý tvar a žlutá barva palačinek mají připomínat slunce, které dá lidem do konce roku novou energii a životní sílu.

Trhy a zábava. Návštěvou ruských trhů v tomto období potěšíte jak Vaše chuťové buňky, tak i Váš zrak a sluch. Na ulicích je možné spatřit krom mnoha stánků s občerstvením také prodejce medoviny, ručně dělaných výrobků a dalších věcí. K poslechu se hrají lidové písně, lidé tančí, veselí se a hrají hry, jako například přetahování se lanem. Velmi oblíbené, zvláště na venkově, je bruslení, sjíždění kopců na saních, sněhové bitvy, chození na chůdách, či přeskakování ohně. Můžete se setkat i s pěstními souboji, které zvěstují bojovného ducha do nového roku. Největší oslavy se konají ve velkých městech, hlavně v Moskvě. Náměstí mají roli hudebních a tanečních scén, konají se karnevalové průvody a cirkusová vystoupení. Samozřejmě nechybí stánky nabízející zboží snad všeho druhu.

Speciální aktivity během týdne. První den v pondělí se vytváří Maslenica. Jedná se o postavu ze slámy symbolizující zimu, podobně jako u nás Morana. Děti ji oblékají do starých ženských šatů, různě ji zdobí a se zpěvem s ní chodí na koledu. Poté ji umístí na vrchol zasněženého svahu. Úterý je ve znamení her. Celá vesnice jezdí na saních, konají se lidové festivaly a loutková divadla. Lidé chodí v maskách a navštěvují sousedy. Středa patří návštěvám u příbuzných, konají se hostiny a pojídají se bliny či jiné pokrmy. Ve čtvrtek přichází vyvrcholení zábavy a her a pořádají se hlavně pěstní souboje. I v pátek a sobotu lidé navštěvují domovy svých příbuzných. V neděli se prosí o odpuštění spáchaných křivd. Slaměná figura Maslenica se vynáší za vesnici či město a tam se na hranici za bujarého veselí spálí. Někde ji dokonce i pohřbí. Poté už nic nebrání příchodu jara, i když na to si v Rusku ještě nějaký ten čas počkají. 

Svátek Maslenica končí v první den postní doby, v Čisté pondělí. To je považováno za den očištění od hříchů a začátek střídmého stravování. Hospodyně pořádně umyjí nádobí, aby ho očistily od zbytků zakázaných jídel.

Vánoce v Rusku

Vánoce v Rusku a prodloužená vánoční atmosféra

Vánoce v Rusku se dají zažít hned třikrát. Štědrý den a Boží hod (24. a 25. prosince) slaví v Rusku jen málokdo, nicméně společně s naším Novým rokem přichází za ruskými dětmi Děda Mráz a přináší jim dárky. Na rozdíl od jeho západního protějšku Santy Clause ho v saních provází Sněhurka v modrém kožíšku a třpytivé čepici. Po zbytek roku pak pobývá ve Velkém Usťugu. Předvečer se vyznačuje několikachodovými hostinami, které zahrnují kaviár a krabí maso ze severních částí Ruska a dále pak kachnu, bramborový salát a mnoho druhů moučníků. Vánoční stromečky neboli jolky zdobí děti také 31. prosince, s posledním úderem půlnoci si mohou něco přát, a pak následuje dlouhá noc naplněná očekáváním, co jim Děda Mráz přinese.

Příjemná atmosféra, starodávné zvyky a plno jídla

V době, kdy u nás vánoční koledy vystřídá zpěv tříkrálových koledníků, pravé ruské Vánoce teprve začínají. Do roku 1918 platil v Rusku juliánský kalendář (v současné době s posunem o 13 dní), kterým se pravoslavná církev řídí prakticky dodnes. Tradiční pravoslavné Vánoce začínají 6. ledna a předchází jim čtyřicetidenní půst, kdy se věřící zříkají tři dny v týdnu masa a na začátku ledna pak dokonce i všech pochutin a hříšných myšlenek. Dlouhé odříkání je zakončeno tradičním pokrmem, kterému se říká sočivo neboli v překladu luštěniny. Můžete ochutnat jeho různé varianty, zahrnující pšenici, rýži, čočku, mák, mandle, ořechy a med. Slavnostně prostřená tabule měla zajistit hojnost do dalšího roku (i proto byla tradiční obdoba pravoslavných Vánoc komunistickým režimem potlačována) a obvykle se na ní nacházelo až 12 bezmasých chodů. Na Boží hod 7. ledna začínají obvyklé návštěvy a Rusové slaví, jedí a navštěvují se celých 12 dní. Obvykle se podává husí nebo kachní pečeně. Pravoslavné ruské Vánoce jsou ve znamení přátelství, usmiřování starých sporů a zejména přátelské atmosféry.

Jak prosvětlit dlouhé lednové noci

Kostely prozáří dechberoucí výzdoba a na ulicích jistě potkáte zpívající koledníky, kteří chodí od domu k domu a přejí mír a hojnost. Důležitý je zejména duchovní rozměr Vánoc, nová naděje a světlo. Nejcennějším odkazem však i dodnes zůstává pospolitost rodiny, těšení se s přáteli a radost ze slavnostních dní. Pokud se rozhodnete strávit novoroční oslavy v Rusku, nechte se ještě jednou vtáhnout do vánoční atmosféry a zažijte starodávné rituály, vychutnejte si skvělé pokrmy nebo si jen užívejte jasu svíček za dlouhých nocí. Jistě budete překvapeni milým uvítáním a všudypřítomným pozitivním naladěním.

50. výročí okupace Československa

O 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy se v poslední době napsalo mnoho, ale vzhledem k tomu, co odpovídají někteří mladí Češi ve znalostních anketách, to asi stále nebylo dost.

Co přinesla noc 21. srpna 1968

V noci z 20. na 21. srpna 1968 byly děly, tanky a vojáky tzv. spřátelených armád zastaveny veškeré snahy žít si jako stát aspoň relativně nezávisle na Sovětském svazu. Tehdejší sovětské vedení nechtělo, aby se uvolnila pravidla režimu nařízená z Moskvy. Cenila se především poslušnost komunistických vůdců, ty ostatní čekal tvrdý trest. Takže zatímco autory tzv. zvacího dopisu čekal sladký život nomenklaturních kádrů, Alexandra Dubčeka a další proreformní komunisty čekalo nucené zapomnění. V následujících letech se o nich nesmělo ani mluvit. 

Letní probuzení do ulic plných vojáků pěti cizích armád (vojska Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska, vojáci NDR čekali jako záloha na hranicích) bylo pro občany Československa šokem. Mnoho lidí má na tu dobu vlastní vzpomínky: „Mně byly dva roky a podle rodičů jsem pak ještě dlouho jakémukoliv muži v uniformě říkala „hele, Rusák“, bez ohledu na to, zda to byl pošťák, myslivec nebo policista.“ Poté přišla tzv. normalizace, kdy přišlo obrovské množství lidí o práci. „Pamatuji si maminčiny kamarády – manžele, oba skvělé učitele. Protože hlasitě odsoudili okupaci, nesměli učit a těžko hledali nové zaměstnání. Z vysokoškoláků tak byli uklízečka a pomocný stavební dělník.“ Přišla silná emigrační vlna a náš stát přišel hlavně o řadu vzdělaných lidí. Ti, co zůstali, žili ve strachu z udání, třeba jen za protirežimní vtipy.

Sovětská armáda nás okupovala další dlouhé roky. Zatímco vojska ostatních států území Československa opustila 4. listopadu 1968, až 150 000 sovětských vojáků u nás zůstalo až do 21. června 1991.

Česko si připomnělo 50. výročí na Václavském náměstí

21. srpna 2018 se konala řada akcí po celé České republice, z nichž největší byl koncert pořádaný na Václavském náměstí Českým rozhlasem. Současní zpěváci na něm zazpívali hity 60. let, které byly doprovázeny vzpomínkami pamětníků útoku na Český rozhlas. Desetitisíce lidí ocenily zpěv Marty Jandové, Terezy Černochové, Matěje Rupperta, Honzy Křížka, Xindla X, Jany Kirschner, Vojty Dyka a Anety Langerové. Jen Lucie Bílá si od části publika vysloužila pískot kvůli své spolupráci s Alexandrovci. Největší ovace ale čekaly na pamětnici roku 68, která dlouhé roky poté nesměla zpívat, Martu Kubišovou. I když už ukončila svou pěveckou kariéru, přišla zazpívat Modlitbu pro Martu. Koncert vyvrcholil českou a slovenskou hymnou.